Ladislav Polách

foto 1

Klikněte na nadpis pro zobrazení obsahu.

Výroky o počítačích

Výroky o vědě

Duchovní život

Tazatel: Rád bych věděl, co je to duchovní život. Byl jsem něolik měsíců v klášterech, meditoval, vedl ukázněný život a hodně četl. Byl jsem v různých chrámech, kostelech i mešitách. Snažil jsem žít nenáročně, nijak neškodit, nepůsobit bolest lidem ani zvířatům. To však asi ještě k duchovnímu životu nestačí. Cvičil jsem jógu, studoval zen i řadu dalších duchovních disciplín. Jsem a vždy jsem byl vegetarián. Vidíte, že už stárnu. Žil jsem s mnohými světci v

Je Bůh?

Tazatel: Opravdu rád bych věděl, jestli je bůh. Jestli není, život nemá žádný smysl. Člověk, neznaje boha, vytvořil si ho v tisíci věrách a představách. Rozpad společnosti a strach, zplozené všemi těmito věrami, oddělily člověka od jeho bližních. Aby unikl bolesti a zmatku z tohoto dělení, vytváří si další víry, čímž zmatek a mizérie dále narůstají a cele ho pohlcují. Neznajíce, věříme. Mohu boha poznat? Ptal jsem se na to mnoha světcli jak v Indii

Jaká je budoucnost lidstva?

V KRMÍTKU BYLO NĚCO PŘES TUCET PTÁKŮ. Klovali zrna, štěbetali, vadili se spolu. Když přiletěl nějaký velký pták, všichni se rozprchli, když odletěl, zase se vrátili zpět. Pípali, štěbetali, klábosili a dováděli. Bylo tu plno křiku. Náhle šla kolem kočka a uvnitř nastal velký křik, panika a pozdvižení. Kočka byla vyhnána pryč. Nebyl to žádný domácí mazlíček, byla to jedna z těch zdivočelých koček, jakých je zde všude kolem plno, různých druhů, velikostí i barev

Cítění se vším, co je živé

U ŘEKY JE STROM, který pozorujeme denně již několik týdnů, vždy, když má vyjít slunce. A jak slunce pomalu vychází, tento strom je náhle celý zlatý. Není důležité, jak se jmenuje, důležitý je pouze on sám ve své kráse. Jak jej tak hodinu po hodině pozorujete, zdá se, že jeho podivuhodné vlastnosti se šíří přes řeku do celého kraje. A když pak slunce vyjde o něco výše, listy se začínají třepetat a tancovat. Zdá

Bouře v mysli

CELÝ DEN BYLA MLHA. Když se k večeru rozplynula, přišel z východu suchý, drsný vítr. Odnášel s sebou mrtvé listy a vysoušel zemi. Noc byla hrozivá a bouřlivá. Vítr zesílil, strhával ze stromů větve, dům skřípal. Následující ráno bylo tak čisté, že jste si mohli téměř sáhnout na hory. S větrem se vrátilo horko. Když však vítr pozdě odpoledne utichl, přišla opět mlha od moře.

Jak krásná a bohatá je země! Nikdy se neunaví

Proč způsobuje smrt takové utrpení?

PROČ ZPŮSOBUJE SMRT TAKOVÉ UTRPENÍ?

MEDITACE JE OTEVŘENÍ NOVÉHO. Nové je za minulostí, nad vším, co se opakuje. Meditace je ukončením opakování. Smrt, kterou meditace přináší, je nesmrtelnost nového. To nové není ze světa myšlení. meditace je klidem myšlení. Meditace není dosahováním po citového vzrušení ani udržováním nějaké vize. Je jako řeka, již není možné zkrotit. Bystře proudí a omývá své břehy. Je jako hudba bez zvuku. Nemůže být využita ani ochočena. Je to

Co je to sebepoznání?

Co je sebepoznání, o němž mluvíte, a jak je mohu získat? A odkud mám začít?

KRISHNAMURTI: Asi si myslíte, že sebepoznání musíte cvičit, že musíte meditovat, dělat to či ono. Poslouchejte tedy, pane, je to velmi jednoduché. V procesu sebepoznávání je první krok současně posledním. Začátek je koncem. To, na čem záleží, je první krok, protože sebepoznávání je něco, čemu se nemůžete ód nikoho naučit. Nikdo vás nemůže naučit sebepoznávat se. Musíte k tomu