PORUCHY MYŠLENÍ myšlení = proces zprostředkovaného a zevšeobecněného poznání skutečnosti. Myšlení se uskutečňuje pomocí představ a pojmů. 1. PORUCHY FORMY MYŠLENÍ poruchy dynamiky myšlení útlum myšlení = zpomalení myšlenkových procesů bradypsychismus = zpomaleny i ostatní psych. funkce – bradylogie s dlouhými pauzami mezi slovy a dlouhými latencemi do odpovědi záraz myšlení mutizmus = myšlení probíhá dál, [...]
PORUCHY EMOCÍ Emoce jsou psychické jevy, které mají hodnotící význam, a proto jimi vyjadřujeme, zda je nám něco příjemné nebo nepříjemné, uspokojení nebo neuspokojení… Anatomie – thalamus a limbický systém. Afektivita = pohotovost k emočním reakcím. Emotivita = celková dlouhodobá emoční charakteristika jedince Char. rysy emocí: subjektivita polarita aktuálnost dynamičnost asociativnost (vyskytují-li se vedle sebe 2 [...]
PORUCHY INTELEKTU Inteligence je obecná psychická schopnost adaptovat se na navé problémy a podmínky života. Inteligenční kvocient = obdržený výsledek / očekávaný výsledek dle stat. průměru x 100 Nadprůměrné IQ > 110 bodů. Lehký nadprůměr (110 – 120), zjevný (120 – 120) a vysoký (130 – 140) Průměr = 90 – 110 bodů Podprůměr = [...]
PORUCHY POZORNOSTI Pozornost je aktivní zaměření našeho vědomí. Z hlediska použití vůle: volní = záměrné soustředění mimovolní = v podstatě orientační reakce protivolní = zaměřování pozornosti, i když se ji snažíme odpoutat Atributy pozornosti: vytrvalost (tenacita) = schopnost podržet jedno zaměření pozornosti na delší dobu soustředění (koncentrace) = schopnost zaměřit se na určitý objekt a všechno ostatní [...]
PORUCHY VNÍMÁNÍ Vnímání je aktuální odraz reality v našem vědomí zprostředkovaný senzorickými receptory. Na periferní část receptoru působí podnět, který vyvolá vzruch. Vzruch je veden do mozku, kde v příslušné oblasti vyvolá počitek. Současně působí více podnětů, vzniká tedy více počitků. Ty se integrují s minulou zkušeností a vzniká komplexní vjem. PORUCHY VNÍMÁNÍ, KT. NEJSOU PATICKÉ: 1. smyslové [...]
PORUCHY VĚDOMÍ vědomí je charakterizováno následujícími funkcemi: vigilita (bdělost) – odpovídá kolísání stavu vědomí v rozmezí bdělého stavu, odráží funkci retikulární formace lucidita (jasnost) – je dána schopností uvědomění si sebe sama a svých vnitřních mentálních stavů kapacita (rozsah) – míra schopnosti vnímat události a jevy, které se odehrávají kolem nás idiognoze – schopnost přiřadit obsah [...]
Ukládání ...